ROZHOVOR
Miss Duckin´: "Hudba je jednou z mála věcí, která nezná žádných hranic"
Na pátek 15. ledna si do pražského klubu Mecca pozvala rezidentka noci Vogue, LayDee Jane, francouzskou producentku, remixerku, zpěvačku a DJku v jedné osobě - Miss Duckin´. Na svém kontě má remixy pro velikány elektronické hudby jako jsou Laurent Garnier, Nine Inche Nails či Laibach a se svou "electro-punkovou" kapelou WÄKS brázdí Evropu. S francouzským šarmem vám Miss Duckin´ na prvním VOGUE roku 2010 představí svůj speciální electro house set. Více o této bezesporu velmi zajímavé a inspirativní osobnosti francouzské elektronické scény se může dočíst v následujícím exkluzivním rozhovoru.
Od kdy tě zajímala elektronická hudba?
To je už strašně dávno... bylo mi šest let a můj táta měl doma staré syntetizátory s opravdu hodně starým počítačem. Moc mě tenkrát bavilo si na ně hrát. Táta poslouchal muziku, jakou hrál Jean Michel Jarre, takže jsem si elektronickou hudbu oblíbila už odmala. Když potom o pár let později vyšly první programy pro tvorbu hudby na počítači, logicky jsem se vydala tímto směrem.
15. ledna vystoupíš v pražském klubu Mecca na noci Vogue. Program akce je většinou doplněn o módní show mladých českých návrhářů. Máš ráda originální módu, a jaké vlastně oblečení nosíš nejraději?
Jasně, stejně jako asi většina holek miluji módu. Myslím, že hudba a móda jdou spolu skvěle dohromady, protože oboje je vlastně určitý druh umění. Proto je nejlepší, když se to umění spojí a navzájem doplňuje. Samozřejmě se mi líbí originální móda, originální lidé, vše jen ne rutina. Ráda si vybírám oblečení pro každou příležitost, v tom jsem zkrátka taková, jako každá holka :).
O Francouzích se říká, že jsou hodně trendy a chtějí být oblečení podle poslední módy v každé situaci. Co si myslíš, je to pravda?
Možná ano, zvláště pak v Paříži. Jinak tohle bude platit asi o každém velkém městě, kde život plyne rychle, móda se rychle vyvíjí a lidé se tomu musí přizpůsobit.
Českou republiku jsi díky hraní navštívila již několikrát, jací jsou podle tebe čeští partypeople? Myslíš, že je nějaký rozdíl mezi tím, jak si hudbu na party užívají Češi a například Francouzi?
Ano, už jsem tu předtím hrála. Naprosto miluji lidi na akcích v ČR, jsou mnohem víc otevřenější a taky přátelštější. Rozdíl mezi lidmi v různých zemích určitě je. Nevím, jak bych to vysvětlila slovy, ale u vás se cítím lépe. Navíc hudební kultura ve Francii jde podle mě dolů, dolů a dolů. Díky, pane prezidente...
Jsi hodně známá i díky řadě remixů zvučných jmen jako je např. Laurent Garnier nebo Nine Inch Nails. Kterou skladbu jsi remixovala úplně nejradši?
Každý z těch remixů byl pro mě hodně zajímavý. Mám ráda, když nejsem příliš svazovaná originálem a můžu vytvořit něco opravdu svého, dát do toho kus sebe. Podle mě je to nejzábavnější způsob remixování.
Jakého hudebníka (žijícího nebo mrtvého) bys chtěla remixovat?
Björk. Jsem její hodně velký fanoušek. To by bylo opravdu něco...
V minulosti jsi založila punk rockovou kapelu Wäks, kde vystupuješ jako frontmanka a zpěvačka. Musí být pro tebe hodně zvláštní stát na scéně před rockery a pak na podiu před partypeople.
Ano, jsou to dvě různá publika a ve mně vyvolávají různé pocity. Na druhou stranu, ať už jde o rock nebo electro, každý tam přijde ze stejného důvodu a tím je hudba. Pro mě jde o stejné věci, já jim předávám muziku a to, co od nich zase dostávám, jsou jejich reakce. To je na tom fakt skvělé :)
Jako Wäks jste se snažili být taky "punk" – nosíte extravagantní oblečení, vaše vystoupení jsou provokativní až šokující. Je to jen způsob, jak zaujmout lidi nebo je takový i váš postoj k životu?
Neee, nemyslíme to vážně, tedy až na našeho kytaristu, který je opravdový punker. Je to prostě zábava a náš skutečný svět je víc "cyber" než "punk". Hrajeme mix electra a rocku, ale dáváme důraz na electro. Samozřejmě, že na scéně jde o bláznivou show, ale ve skutečném životě jsme všichni hodní a milí lidé :).
Jak tě vůbec napadla myšlenka založit si punk rockovou skupinu? Ptám se proto, že pro řadu lidí jsou rock a elektronická hudba dva rozdílné až neslučitelné styly. Jak to vnímáš ty?
Dřív jsem se učila hrát na basu a přátelila jsem se s lidmi, kteří poslouchali hlavně rockovou a punkovou hudbu, takže něco úplně jiného než já. Hrála jsem v těchto skupinách, protože zkrátka neexistovaly žádné electro kapely. Časem mě to ale začalo nudit, samotný rock mě moc nezajímal, chtěla jsem něco jiného. Proto jsem se rozhodla spojit rock s elektronickými nástroji, a tak se vlastně zrodili Wäks! Myslím, že hudba je jednou z mála věcí, která nezná žádných hranic.
Jsi hodně aktivní také jako producentka. Co jsi vydala v poslední době?
V minulém roce mi vyšlo hodně skladeb na Helvet Underground. Je to švýcarský hudební label, který je pro mě takovou "rodinou". Moje skladby jsou k sehnání na iTunes, Beatportu, Junu a dalších. Spoustu skladeb mám připravených, ale hledám nějaké dobré vydavatelství, které by mě zaujalo...takže zatím vyčkávám.