ROZHOVOR
Appu: "DIY kultura je hlavně komunitnà věc."
Proniknout z pozice novináře mezi komunitu, která medializaci všeho druhu nadmĂru nesnášĂ, se nepodařà úplnÄ› snadno. František vulgo Appu patřà mezi poÄŤetnou skupinu lidĂ, která se podĂlĂ na koordinaci letošnĂho roÄŤnĂku nejvÄ›tšĂho freeteknivalu ve stĹ™ednĂ EvropÄ›. Po loĹskĂ©m masakru to rozhodnÄ› nenĂ jednoduchĂ˝ Ăşkol. I pĹ™es ÄŤasovou tĂseĹ nám vÄ›noval pár minut k zajĂmavĂ©mu povĂdánĂ a my Vám ho paralelnÄ› s Czechtekem 2006 nabĂzĂme k pĹ™eÄŤtenĂ. Rozhovor doporuÄŤujeme zvláštÄ› návštÄ›vnĂkĹŻm, kteřà se do HradištÄ› vydajĂ poprvĂ©. Hezkou zábavu!
Appu, ty patřÚ mezi poÄŤetnou skupinu lidĂ, kterĂ© stojĂ za letošnĂm Czechtekem ve vojenskĂ©m prostoru HradištÄ› v DoupovskĂ˝ch horách. Na Ăşvod bych ti tedy chtÄ›l podÄ›kovat, Ĺľe jsi se velice netradiÄŤnÄ› uvolil vÄ›novat nám pár minut i pĹ™esto, Ĺľe komunita o medializaci vĹŻbec nestojĂ. VlastnÄ› jsi takovĂ˝m našĂm prvnĂm hostem z "davu". MĹŻĹľeš se našim ÄŤtenářům struÄŤnÄ› pĹ™edstavit? Co jsi vlastnÄ› zaÄŤ?
Jmenuji se František Kuliš a narodil jsem se v praĹľskĂ˝ch KošĂĹ™Ăch. DĂky tomu jsem mÄ›l uĹľ od rannĂ©ho mládĂ pĹ™Ăstup k DIY scĂ©nÄ›, protoĹľe blĂzko byla legendárnĂ Cibulka. Sám se teÄŹ vÄ›nuji hranĂ, vÄ›tšinou junglu a v poslednĂ dobÄ› i breakbeatu. Je mi dvacet ÄŤtyĹ™i let a aÄŤkoliv nejsem ze staršà generace, s tÄ›mi lidmi jsem vyrĹŻstal a proto mÄ› berou jako "sluĹľebnÄ›" staršĂho. Co se týče vzdÄ›lánĂ, tak po základnà škole jsem nastoupil na stĹ™ednĂ do Motola. Je tam dopravka a já jsem na nĂ zdárnÄ› vystudoval vĂ˝poÄŤetnĂ techniku.
Co se u Vás v rodině nejčastěji poslouchalo?
Doma hudba moc nejela a poslouchalo se spĂš rádio. HloubÄ›ji v rodokmenu, ale nÄ›jakĂ© muzikanty mám. Sám jsem na základce hrál na kytaru a dával jĂ ve svĂ© dobÄ› dokonce pĹ™ednost pĹ™ed poÄŤĂtaÄŤem.
KdyĹľ zalovĂš v pamÄ›ti kolem patnáctĂ©ho roku Ĺľivota, vzpomeneš si, kam jsi chodĂval kalit? Kde jsi se vlastnÄ› poprvĂ© dotkl klubovĂ© kultury?
HodnÄ› ÄŤasu jsem trávil na vesnici, takĹľe jsem si prošel klasickĂ© diskotĂ©ky. PozdÄ›ji v Praze jsem hojnÄ› navštÄ›voval Fresh, o kterĂ©m se v tĂ© dobÄ› hodnÄ› mluvilo a já se tam prostÄ› z principu musel jĂt podĂvat. Tenhle vÄ›k jsem na rozdĂl od vrstevnĂkĹŻ proĹľĂval trochu jinak a spĂš byl doma u poÄŤĂtaÄŤe, nebo bÄ›hal s kamarády v lese. NÄ›kdy v prváku jsem se dostal sem do klubĂku Punto Azul, coĹľ bylo jedno z prvnĂch drumnbassovĂ˝ch mĂst. Pomalu jsem pak zaÄŤal vnĂmat Radio1, kde se vysĂlal poĹ™ad Blue Point. Ten pro mÄ› byl pomÄ›rnÄ› dost zásadnĂ. VĹŻbec celĂ© Radio1 znamenalo hodnÄ›, protoĹľe se v nÄ›m dala poslouchat muzika, která jinde nebyla.
Navštěvoval jsi někdy klasické komerčnà kluby? Třeba Roxy nebo Radost FX?
To vĹŻbec ne! PĹ™iznám se, Ĺľe v Roxy jsem byl poprvĂ© asi pĹ™ed dvÄ›ma lety a pĹ™ed tĂm jsem se mu velice intenzivnÄ› vyhĂ˝bal. PrvnĂ nÄ›jaká vÄ›tšà akce byla v benešovskĂ©m kulturáku, kde jsem hned zaparkoval v jungleovĂ©m chilloutu a dál se nehnul. VelkĂ© akce šly dlouho mimo mÄ› a já je proto vynechával.
Akce v BenešovÄ› ale patĹ™ily mezi ty ĂşplnÄ› nejkomerÄŤnÄ›jšĂ. Jak to bylo s freetekovĂ˝mi akcemi?
MÄ›l jsem souseda, kterĂ˝ byl docela ortodoxnĂ technaĹ™ a dĂky nÄ›muĹľ jsem se de facto s touhle kulturou blĂĹľe seznámil. Jednou pĹ™išel za mámou, Ĺľe si mÄ› bere na vĂkend a odvezl mÄ› na mĹŻj prvnĂ Czechtek do Lipnice. UpĹ™ĂmnÄ› jsem to vĹŻbec neÄŤekal, myslel jsem, Ĺľe to bude mnohem menšà a spĂš nÄ›kde uvnitĹ™.
Na Lipnici máme v redakci hezkĂ© vzpomĂnky, protoĹľe nám kvĹŻli uveĹ™ejnÄ›nĂ lokality zaÄŤali trestnÄ› stĂhat majitele Techno.cz, Dana Kafku. MyslĂm, Ĺľe ho i pĹ™ekvapila zásahovka v kanceláři, kde normálnÄ› se svĂ˝mi kolegy pracuje. O tom jsem, ale mluvit nechtÄ›l. Byl bych rád, kdybys nám svĂ˝m slovy popsal DIY kulturu jako takovou. Co je vlastnÄ› zaÄŤ a ÄŤĂm se lišà od tĂ© mainstreamovĂ©?
HudebnÄ› urÄŤitÄ› o tom, Ĺľe DJs jsou ÄŤasto spĂše v anonymitÄ› a nemajà žádnou mediálnĂ podporu jako ti na komerÄŤnĂ scĂ©nÄ›. I tak je ale mezi nimi mnoho lidĂ, kteřà to dotáhli pomÄ›rnÄ› daleko. Co se týče zbytku, tak normálnĂ lĂnĂ˝ ÄŤlovÄ›k jde do klubu, kde zaplatĂ vstup a pak jde domĹŻ. DIY kultura se vyznaÄŤuje tĂm, Ĺľe lidĂ na akci vyrazĂ o den dĹ™Ăve a všechno si sami pĹ™ipravĂ. Je to hlavnÄ› komunitnĂ vÄ›c.
VÄ›tšina spoleÄŤnosti mÄ›la aĹľ donedávna dĂky mĂ©diĂm vtisknutĂ˝ obraz teknaĹ™e jako špinavĂ©ho feťáka se sklony k násilĂ. MyslĂš, Ĺľe se tahle škatulka v poslednĂ dobÄ› mÄ›nĂ?
KdyĹľ tahle kultura zaÄŤĂnala, tak nemÄ›la vĹŻbec žádnou mediálnĂ pozornost. MĂ©dia ji ve svĂ© dobÄ› veĹ™ejnosti nÄ›jak pĹ™edstavila a vÄ›tšina lidĂ to vzala jako fakt a svĹŻj Ăşhel pohledu nikdy nezmÄ›nila a ani nechtÄ›la mÄ›nit. Na druhou stranu mÄ› těšĂ, Ĺľe v poslednĂ dobÄ› hodnÄ› novinářů pĹ™Ăstup mÄ›nĂ.
JeštÄ› k tomu tvĂ©mu hranĂ. Jsi součástĂ nÄ›jakĂ©ho systĂ©mu, nebo se pohybuješ takĹ™ĂkajĂc na "volnĂ© noze"?
ZaÄŤĂnal jsem pĹ™ed šesti lety s Bassbeasty, coĹľ byl jeden z nejvÄ›tšĂch jungleovĂ˝ch sounsystĂ©mĹŻ. Po dvou letech jsme mÄ›li nÄ›jakĂ© neshody, tak jsme se trhli a vytvoĹ™ili vlastnĂ partiÄŤku, Ktera se jmenu je Bassys.
Pro ĂşplnĂ© laiky. Co to vlastnÄ› jsou soundsystĂ©my? KomunikujĂ mezi sebou nÄ›jakĂ˝m zpĹŻsobem nebo je to spĂš chaotická skupina lidĂ?
KdyĹľ to Ĺ™eknu jednoduše, soundsystĂ©m je parta lidĂ, která vlastnĂ zvukovĂ˝ aparát a sama si organizuje párty. Vybere mĂsto, postavĂ stany a zázemĂ. ProstÄ› se o všechno sama od začátku aĹľ do konce postará. ZaÄŤalo párty o padesáti lidech a vÄ›tšina z nich zaÄŤala postupem ÄŤasu sama nÄ›co tvoĹ™it. Dá se tedy Ĺ™Ăct, Ĺľe lidĂ© od systĂ©mĹŻ se mezi sebou velice dobĹ™e znajĂ a spolupracujĂ spolu.
Takže takové ty klasické anarchistické živly, jak o nich mluvil premiér Paroubek…
Hehe, radikálovĂ© byli u systĂ©mĹŻ moĹľná na začátku, ale tak uĹľ vÄ›tšinÄ› uĹľ dávno nenĂ. Je to dáno dobou, moĹľnostmi a lidmi, kteřà se na DIY kulturu postupnÄ› nabalujĂ.
To je podle mÄ› celkem hezky pozorovatelnĂ© na takovĂ˝ch tÄ›ch sekundárnĂch vÄ›cech jako je obleÄŤenĂ, kdy maskáče, kšiltovku a palestinskĂ˝ šátek nosĂ tĹ™ináctiletĂ kluci…
To je trochu paradoxnĂ, protoĹľe maskáče nejsou ĂşplnÄ› pĹ™Ămou známkou techna. Je v tom ĂşplnÄ› jednoduchĂ˝ praktickĂ˝ element, Ĺľe kdyĹľ jdeš na zablácenou louku, tak si normálnĂ kalhoty pĹ™ece nevezmeš. Maskáče jsou univerzálnĂ a jsou to vlastnÄ› jen monterky, aby ses neušpinil. To, Ĺľe to pĹ™erostlo v mĂłdnĂ záleĹľitost je samo o sobÄ› dost ĂşsmÄ›vnĂ©.
Rád bych teÄŹ mluvil o událostech minulĂ©ho lĂ©ta, kdy Policie pomocĂ svĂ˝ch mlátiÄŤek brutálnÄ› celou párty rozehnala. Velice zajĂmavĂ© bylo pozorovat, jak celá kauza rozdÄ›lila spoleÄŤnost na dva tábory a zaÄŤala o free kultuĹ™e koneÄŤnÄ› mluvit. Jak jsi to celĂ© vnĂmal ty?
Vzhledem k tomu, Ĺľe jsem tam strávil celou tu dobu, pĹ™išlo mi to strašnÄ› lĂto. Ty pokusy, aby to prošlo v pohodÄ› byly strašnÄ› velikĂ©. To, ÄŤĂm to zaÄŤalo, ale prostÄ› nebyla vina technařů. Byly podepsanĂ© smlouvy a i kdyĹľ je vidÄ›li, stále hledali nÄ›jakĂ© záminky.
MyslĂš, Ĺľe v tom tedy bylo nÄ›jakĂ© politickĂ© pozadĂ, nebo to byl sterilnĂ policejnĂ postup?
Já si myslĂm, Ĺľe i kdyĹľ to šlo vyĹ™ešit jinĂ˝m zpĹŻsobem, oni to chtÄ›li rozehnat za kaĹľdou cenu. AĹĄ to stojĂ, co to stojĂ. Kdyby nastoupili jen na pozemky, kterĂ© nebyly pronajatĂ©, tak by se to dalo ještÄ› pochopit, ale Ĺľe to vymlátili celĂ©, to prostÄ› bylo moc.
HodnÄ› lidĂ si láme hlavu s tĂm, jak se organizuje takovĂ˝ Czechtek. NÄ›kdo si Ĺ™Ăká, Ĺľe je to ĹľivelnĂ© shromáždÄ›nĂ, kdy na nÄ›jakou louku najede pár systĂ©mu a ostatnĂ se pĹ™idajĂ, jinĂ za tĂm zase vidĂ konkrĂ©tnĂ osoby…
Koordinace existuje aĹľ v dnešnĂ dobÄ›. Czechtek je de facto festival jako jakĂ˝koliv jinĂ˝. V kaĹľdĂ© zemi existuje nÄ›jakĂ˝ teknival, lidi to vÄ›dĂ a těšà se na nÄ›j. Organizace se vlastnÄ› dÄ›lat nemusĂ, protoĹľe ta se dÄ›lá sama a platĂ, Ĺľe kaĹľdĂ˝ účastnĂk je zároveĹ organizátor. Na Czechtek nynĂ jezdĂ desetitisĂce lidĂ a uĹľ dávno to nenĂ vÄ›ci techna. SlyšĂš tam breakbeat, skáčko, reggae a nÄ›kdy dorazĂ i kapelky s kytarama.
U systĂ©mĹŻ je jedna velice zajĂmavá zvláštnost, relativnÄ› dost paradoxnĂ k mainstreamovĂ© scĂ©nÄ›. TotiĹľ, Ĺľe DJ nenĂ za stÄ›nou z reproduktorĹŻ vĹŻbec vidÄ›t. Jak to?
Je to právÄ› tĂm, Ĺľe lidi u tĂ©hle muziky nechodĂ na DJe, ale na systĂ©m. TakĹľe pokud je nÄ›kdo ÄŤlenem systĂ©mu, hraje za nÄ›j a nejde mu o to bĂ˝t známou osobnostĂ. KdyĹľ lidĂ© kladnÄ› hodnotĂ sytĂ©m, je to super pocit. ProstÄ› nejde ani tak o individualismus jako o tĂ˝movou hru.
JeštÄ› pĹ™ed pár lety bylo moĹľnĂ© vnĂmat Czechtek jako urÄŤitou revoltu vĹŻÄŤi spoleÄŤnosti. MyslĂm jako demonstrace vlastnĂho pohledu na zpĹŻsob zábavy a ĹľivotnĂho stylu jako takovĂ©ho. ÄŚasem, jak se celá kultura zaÄŤala rozrĹŻstat, hodnÄ› ortodoxnĂch systĂ©mákĹŻ se rozhodlo ve svĂ˝ch aktivitách nepokraÄŤovat. Nebo alespoĹ na Czechtek nejezdit. MyslĂš, Ĺľe tĂ©hle kultuĹ™e vadĂ lehká dávka legality?
Máš pravdu. Jsou tu ortodoxnĂ systĂ©my, kterĂ© nejedou, protoĹľe to je na nÄ› jednoduše moc. Na druhou stranu to tak musĂ bĂ˝t, protoĹľe udÄ›lat podobnou revoltu uĹľ nenĂ vĹŻbec nic jednoduchĂ©ho a Czechtek stále platĂ za urÄŤitĂ˝ trn v oku. NavĂc na teknival jezdĂ hodnÄ› lidĂ, kteřà s touhle kulturou nemajĂ nic spoleÄŤnĂ©ho a to mnoha systĂ©mĹŻm takĂ© dost silnÄ› vadĂ. Já si, ale myslĂm, Ĺľe nenĂ na škodu, kdyĹľ pĹ™ijedou i lidi zvenÄŤĂ, pobavĂ se a tĹ™eba si na spoustu vÄ›cĂ upravĂ názor.
MyslĂš tedy, Ĺľe návštÄ›va Czechteku lidmi, kteřà jsou ĂşplnĂ˝mi outsidery je nÄ›jakĂ˝m pĹ™Ănosem? Jak pro systĂ©my, tak pro návštÄ›vnĂky samotnĂ©?
Těžko Ĺ™Ăct. Jak jsem Ĺ™ekl, je dobrĂ©, Ĺľe dorazĂ lidĂ©, kteřà mĹŻĹľou v konfrontaci zmÄ›nit názor. Základem, ale je, Ĺľe komunita o medializaci vĹŻbec nestojĂ. Jde o to, Ĺľe bychom byli radÄ›ji, kdyby tam tÄ›ch lidĂ byla tĹ™etina a byli tam jenom ti, kterĂ© to bavĂ a berou to vážnÄ›.
OK. Czechtek 2006. Jakou roli v něm hraješ?
V tuto chvĂli mám na starost komunikaci se záchrannou sluĹľbou a starám se o náklady. Komunikuji se systĂ©my, kterĂ© jedou a snaĹľĂm se posbĂrat částku, která posloužà na zaplacenĂ hygieny, záchranky a dalšĂch nezbytnĂ˝ch vĂ˝dajĹŻ.
Na koordinaci toho všeho se urÄŤitÄ› nepodĂlĂš sám…
PochopitelnÄ› je v tom nÄ›kolik dalšĂch lidĂ, kteřà se v komunitÄ› uĹľ dlouho pohybujĂ a majĂ u systĂ©mĹŻ dobrĂ© jmĂ©no. NÄ›kdo komunikuje s úřady, nÄ›kdo s armádou a podobnÄ›.
MusĂm, ale znovu zmĂnit, Ĺľe organizace, respektive koordinace probĂhá aĹľ tenhle rok.
Jak se Vám podaĹ™ilo sehnat prostor v aktivnĂm vojenskĂ©m prostoru, kam běžnĂ˝ smrtelnĂk nemá pĹ™Ăstup?
Je hroznÄ› těžkĂ© sehnat vhodnĂ˝ a dostateÄŤnÄ› velkĂ˝ prostor na podobnou akci. V minulosti se nÄ›kolik lidĂ samo nabĂdlo, ale policie to svĂ˝mi nátlakovĂ˝mi metodami vĹľdy vyĹ™ešila za nás, takĹľe dotyÄŤnĂ nakonec odmĂtli. I pĹ™es snahy uÄŤinit to legálnĂ, nikdy to pořádnÄ› nevyšlo. Tak jsme z legrace zkusili oslovit armádu, která se uĹľ v minulosti takĂ© nabĂdla a vojáci svĹŻj slib dodrĹľeli.
Jak to bude vypadat na mĂstÄ›? MĹŻĹľeme oÄŤekávat klec hlĂdanou tanky a vojáky v plnĂ© zbroji?
Policie tam bude a sami ÄŤekáme co podnikne. Co se týče vojákĹŻ, tak vzhledem k tomu, Ĺľe ten prostor je stále aktivnĂ, dá se pĹ™edpokládat, Ĺľe budou hlĂdat svoje objekty a okolĂ, aby do nÄ›j lidĂ© nepronikali. PĹ™eci jen to ani nenĂ moc bezpeÄŤnĂ©.
MĂ©dia o Czechteku zatĂm neinformovala nijak vášnivÄ›. PĹ™esto se, ale objevilo nÄ›kolik pomÄ›rnÄ› negativnĂch zpráv. PĹ™Ăkladem uvedu vĂ˝skyt chránÄ›nĂ©ho Chrástala, pĹ™emnoĹľenĂ zmijĂ nebo účast neonacistĹŻ.
PopravdÄ› jsem tyhle kauzy moc nesledoval. Ale je fakt, Ĺľe policie se i pĹ™esto, Ĺľe jsme splnili všechny náleĹľitosti snažà Czechtek pĹ™ekazit. Co se týče hadĹŻ, tak vĹľdycky, kdyĹľ se koná Czechtek, pĹ™emnožà se anakondy zrovna na mĂstÄ› konánĂ.
To je taky celkem zajĂmavĂ© tĂ©ma. Jak vlastnÄ› vnĂmáš ĂşroveĹ informovánĂ ÄŤeskĂ˝mi mĂ©dii v kauze Czechtek?
Je to celkem sranda. VÄ›tšina reportĂ©rĹŻ bohuĹľel potĹ™ebuje senzaci a tak si skuteÄŤnost upravujĂ podle svĂ©ho. TĹ™eba nám dvÄ› babiÄŤky popisovaly, jak část jejich rozhovoru vystĹ™ihli a nechali tam jen cholerickou sousedku, která jim na kameru zanadávala. Na druhou stranu to potěšĂ, Ĺľe i na vesnicĂch jsou lidĂ©, kteřà normálnÄ› smýšlejĂ.
DobrĂ˝m pĹ™Ăkladem mĹŻĹľe bĂ˝t panĂ starostka Matušková v AndÄ›lce na FrĂ˝dlantsku, která aĹľ do konce komunikovala naprosto bájeÄŤnÄ›.
PĹ™esnÄ› tak. Sehnala si tlumoÄŤnĂky a na pĹ™ipravovanou mši, kam jezdĂvá i biskup zaÄŤala systĂ©my kontaktovat. Devadesát devÄ›t procent z nich jĂ ve všem vyhovÄ›lo a na mĂstÄ› tak nebyl jeden jedinĂ˝ problĂ©m. Nakonec z toho bylo opravu multikulturnĂ setkánĂ.
JasnĂ˝. ĹĂkal jsi, Ĺľe máš na starosti komunikaci se záchranáři. Jak se ti s nimi jedná?
Se záchranáři je to velice těžkĂ©. Co si budeme povĂdat, jsou hroznÄ› drazĂ. ChtÄ›li jsme tam normálnĂ sanitky, ale to bychom se nedoplatili. Našli jsme proto firmu, která zajišťuje takĂ© komerÄŤnĂ festivaly. MusĂm Ĺ™Ăct, Ĺľe nám vyšli maximálnÄ› vstĹ™Ăc a hodnÄ› nám pro neziskovost slevili. MyslĂm, Ĺľe nás berou, protoĹľe na normálnĂch festivalech jsou lidi rozmazlenĂ a chodĂ na záchranku s kaĹľdĂ˝m pupĂnkem. Na freeteku lidi pĹ™echodĂ i zlomenou ruku a jdou aĹľ v pondÄ›lĂ ke svĂ©mu obvoďákovi.
TlaÄŤĂ nás ÄŤas, pojÄŹme pomalu do závÄ›ru našeho povĂdánĂ. Co bys doporuÄŤil návštÄ›vnĂkĹŻm, kteřà na Czechtek pĹ™ijedou poprvĂ©?
Vzhledem k tomu, Ĺľe to nenĂ komerÄŤnĂ akce, mÄ›li by hodnÄ› dbát na Ăşklid. PĹ™eci jenom si to uklĂzĂme sami a bordel, kterĂ˝ tam nechajĂ budeme muset odvĂ©zt my. Všude na barech budou k dispozici igelitovĂ© pytle a nenĂ problĂ©m si je vyzvednout. KdyĹľ uĹľ nebudou pytle, je dobrĂ© házet odpad na hromady, usnadnĂ nám to potom práci. Je nutnĂ© dávat na rozdÄ›lávánĂ ohĹĹŻ, aby nevznikl požár. V tomhle vedru staÄŤĂ málo a je z toho obrovskĂ˝ prĹŻser. A pak aby se chovali jako lidi, za kterĂ© se nikdo nemusĂ stydÄ›t.
Máš nějaký návod, jak komunikovat s polici�
UrÄŤitÄ› je neprovokovat, protoĹľe na to oni ÄŤekajĂ.
TeÄŹ mÄ› napadá, jak se Vám jedná se zahraniÄŤnĂmi systĂ©my?
To je obÄŤas velkĂ˝ problĂ©m. NÄ›kteřà jsou radikálnĂ aĹľ moc a nás moc neposlouchajĂ, nÄ›kteřà sou zase absolutnÄ› v pohodÄ› a snaĹľej se pomáhat.
Tak fajn. Máš nějaký vzkaz nebo motto našim čtenářům?
Zakončil bych to výstižným veršem
Poslouchejte muziku a neskonÄŤete na piku:))))