Brazil Runner´s Flashback: Touch w/ Umek

Když mi před asi dvěma měsíci volal Subgate a ptal se mě na moji dostupnost 8.11. 2019 coby runnera, dlouho jsem zvažoval, zda tuto práci vzít, nebo ne. Měl jsem plánovaný chirurgický zákrok, navíc jsem kvůli tomu odmítl hraní v Ostravě, ale vzhledem ke skutečnosti, že Uroše mám osobně moc rád a že jsem věděl, že to nebude na dlouho, nakonec jsem na nabídku kývnul. S Umekem se známe přes 10 let, naposledy jsme se viděli před dvěma roky, kdy jsem ho ještě s jeho bývalým tour managerem vezl na festival Svojšice a byla to velká legrace. Nejen proto jsem minulý pátek čekal v 16:00 na pražském letišti Václava Havla na techno speciál z bavorského Mnichova. Letadlo přistálo se standardním zpožděním 20 minut a po několika okamžicích jsme se se starým známým už objali v příletové hale. Je vždy příjemné vidět a slyšet, jak jsou umělci spokojení s tím, že je čeká někdo, koho léta znají a mají k němu důvěru. Za chvíli už jsme seděli v autě a najížděli na pražský okruh.

Uroš strávil nedávno 3 týdny v nemocnici, měl problém se slinivkou a v nemocnici se k tomu ještě přidal zápal plic. Nic příjemného... Už na tom byl mnohem lépe, nicméně stále dost nachlazený. Přijeli jsme do úplně nového pětihvězdičkového hotelu Urban Crème Na Poříčí, a já asistoval při ubytování.

Pro společnou večeři jsem objednal stůl v mé oblíbené belgické restauraci Bruxx, kde jsme již společně kdysi byli a Uroš byl nadšený, nicméně nakonec jsme zvolili, z důvodu toho, jak se cítil, rychlou variantu naproti hotelu a to vietnamské bistro. Uroš si objednal Pho Bo s sebou, čekání na polévku si zpříjemňoval pojídáním jarních rolek Nem sai gon a smažených Nem ran. Během čekání na Pho mi Uroš vyprávěl spoustu novinek, jak se před rokem vrátil k produkci "old skool" techna poté, co několik let produkoval tech house. Také se zmínil, jak je to těžké a kolik času mu zabralo vrátit se v produkci zvukově opět k techýnku. To pro mě u takové ikony byla dost překvapivá informace. Dále mi vykládal o našich společných známých, o Svenovi, Ricardu Villalobosovi, Marku Nastičovi, o tom, jak slaví 13 let bez kapky alhoholu a jakýchkoliv drog. Zmínil se, že měl 3 divoké roky, mezi sedmadvacátým a třicátým rokem věku, kdy jel opravdové bomby. Dnes už holduje "pouze" hudbě a dobrému jídlu. Úctyhodné u DJe a producenta, který hraje 10x měsíčně po celém světě. Nakonec vzal Uroš tašku s Pho a zmizel v hotelovém výtahu. Bylo 18:00.

Půl hodiny po půnoci jsem byl opět u hotelu, Uroš dorazil na čas. To miluji! Nasedli jsme do auta a vyrazili společně směr Fuchs2. Tato lokace už toho v minulosti zažila opravdu hodně přes funkcionalistickou kavárnu z 30. let až po známou diskotéku na konci století. Genius loci zde byl opravdu cítit na každém kroku a to i přes aktuální docela havarijní stav. Techno partička měla ale underground ráda a nejinak tomu bylo i v pátek. Cesta trvala jen 5 minut, zaparkovali jsme a já zavolal Subgateovi, který nás útrobami klubu provedl společně s šéfem ochranky, zabijákem z Hanuman gymu, Martinem Míčou do backstage. Jelikož jsme dorazili na čas, Umek se hned chytl kormidla a roztočil své stroje.

Partypeople vítali svého super hrdinu s nadšením, atmosféra byla výborná, Umekovi chvíli trvalo, než se dostal do tempa, ale po chvíli už sázel techno jak salát.

Odběhl jsem do backstage v prvním patře pro Red Bull a vodu a potkal tam bráchu Ravica a Makarova. Oba kluky jsem docela dlouho neviděl, tak jsme chvíli řešili životní témata...

Úklidová služba měla zřejmě volno, na zemi v backstage byl hrozný nepořádek. :)

V mezičase jsem objevil novou lákavou párty vychytávku - glory hole bude mít nad ránem jistě úspěch. :) Neměl jsem ale odvahu juknout co, nebo kdo, se skrývá na druhé straně...

Uroš finišoval svůj set a kolem něho se sbíhali jeho fanoušci a chtěli se s ním vyfotit. Na schodech si s ním dala momentku i první DJka dnešního večera, velmi sympatická La Dela s kamarádkou.

Umek se rozloučil a odjeli jsme na hotel. Pro mě krásná a rychlá akce. Další den už jen cesta na letiště, přátelský rozhovor po cestě a mistr rovného beatu opustil Českou republiku. A kam měl namířeno? V sobotu hraní v Salcburku v klubu Kantýna, kde se k němu měla připojit jeho žena, a v neděli společný let na krátkou pětidenní dovolenou do teplého Istanbulu. Já jsem otočil káru směr pražský okruh a s Barunkou jsme nabrali směr Špindlerův mlýn, kde jsme si dali 2 dny pohody.

Brazil Runner se prozatím loučí a přeje vám fajn podzimní dny. Další plánovaný running je Imagination, pokusím se opět přinést pár vtipných postřehů. Peace...

Brazil Runner