REPORT
Czechtek 2005 aneb krvavá technoparty
V dnešnĂch dnech asi nejskloĹovanÄ›jšà slovo v mĂ©diĂch a rozhovorech všech generacĂ. Snad kaĹľdĂ˝ nÄ›co zaslech ÄŤi vidÄ›l v televizi a utvoĹ™il si svĹŻj názor o celĂ© tĂ©to kauze. UpĹ™ĂmnÄ› Ĺ™eÄŤeno, kdo nezaĹľil, nedokáže si pĹ™esnÄ› pĹ™edstavit, co se vĹŻbec na louce u malĂ© vesniÄŤky na tachovsku odehrálo.
Strávila jsem na Czechteku páteÄŤnĂ noc, která byla velmi poklidná, ponÄ›vadĹľ spousta lidĂ nedorazila dĂky dezinformacĂm v mĂ©diĂch, která tvrdila, Ĺľe na louce je pár jedincĹŻ, kterĂ© hlĂdá policie a pĹ™ĂjezdovĂ© cesty jsou uzavĹ™eny. Vzhledem k tomu, Ĺľe kaĹľdĂ˝ se na czechtek těšà celĂ˝ rok, ti otrlejšà si svoji cestiÄŤku našli. CelĂ© sobotnĂ ráno se v podstatÄ› nic nedÄ›lo, aĹľ na to, Ĺľe stále najĂĹľdÄ›li autobusy plnĂ© policistĹŻ a nad hlavami nám stále lĂtal vrtulnĂk. NÄ›kteřà dumavÄ›jšà uĹľ zaÄŤali tušit, Ĺľe se nÄ›co chystá a Ĺľe všechno nebude jen tak. Ĺ li jsme k autu a zapnuli si rádio v tu ránu nám bylo kaĹľdĂ©mu jasnĂ© kolik uhodilo. Jenom jsme se utěšovali, Ĺľe zas tak drsnĂ© to bĂ˝t nemĹŻĹľe a vrátili se zpátky na louku. Ovšem opak byl pravdou. Asi hodinu po našem návratu na louku, kde se Czechtek odehrával zaÄŤal celĂ˝ brutálnĂ masakr. TěžkoodÄ›nci se zaÄŤali Ĺ™adit do jednĂ© linie a pomalu se pĹ™ibliĹľovat. ZatĂm však nikdo netušil, co se bude odehrávat v dalšĂch nÄ›kolika hodinách. Zhruba po sto metrech zaÄŤali házet mezi lidi dĂ˝movnice a slznĂ˝ plyn, i kdyĹľ jsme vše pozorovali hodnÄ› zdálky. PoÄŤasĂ nebylo pĹ™i nás. VĂtr foukal všechen plyn a dĂ˝m na zbytek louky, kde jsme všichni nechápavÄ› stáli a kroutili hlavami nadtĂm co se odehrává na obzoru. NÄ›kteřà radikálnÄ›jšà z nás vzali do rukou láhve od piva a prohlásili, Ĺľe to tak nenechajĂ a vyrazili do boje proti kordonu policistĹŻ. TÄ›ch byla ovšem jen hrstka. Policie zapojila i vodnĂ dÄ›lo a stále se pĹ™ibliĹľovala blĂĹľ a blĂĹľ. LidĂ© zaÄŤali zmatenÄ› balit vÄ›ci a odjĂĹľdÄ›t s auty co nejdál. Já stále Ĺľila v domnÄ›nĂ, Ĺľe nás vytlaÄŤĂ pouze s pĹ™ĂjezdovĂ˝ch cest a na pronajtĂ©m pozemku nás nechajĂ na pokoji a zábava bude pokraÄŤovat vesele dál. Jak se pozdÄ›ji ukázalo byla jsem velmi naivnĂ. Policie niÄŤila všechno a všechny , kdo jim pĹ™išel pod ruku naprosto nekompromisnÄ›. Na tohle uĹľ jsem nemÄ›la sĂlu se dĂvat a hlavnÄ› mĂ© oÄŤi, kterĂ© byli brutálnÄ› zniÄŤeny slznĂ˝m plynem zaveleli na Ăşstup. Druhou vlnu nájezdu jsem nezaĹľila, protoĹľe jsme uĹľ cestovali po dálnici do Prahy, ale celou cestu jsme potkávali autobusy policistĹŻ, kterĂ© mĂĹ™ili k MlĂ˝nci.
S celĂ©ho záásahu policie jsem totálnÄ› znechucena a ptám se: "ProÄŤ se radši nezaměřà na mĂsta, kde se nÄ›co dÄ›je??? ProÄŤ kazit nevinnĂ˝m lidem zábavu, která nikomu nevadila." PrĂ˝ Ĺľijeme v demokratickĂ©m státu, ale tenhle zásah potvrdil jen to, Ĺľe se tu od roku 1989 zmÄ›nilo strašnÄ› málo vÄ›cĂ. Doufám, Ĺľe pan mimistr vnitra a pan premiĂ©r si to pÄ›knÄ› odskáčou. Jsem velmi zhnusená událostmi celĂ©ho vĂkendu a domnĂvám se, Ĺľe nápis Welcome to police state u našich hranic by nebyl aĹľ tak odvÄ›ci.